Pokud kupujete zahradu, pozor na územní plán nebo černé stavby
Vlastní ovoce a zelenina bez pesticidů, oáza klidu a odpočinku, místo pro děti či domácí mazlíčky. Mít vlastní zahrádku je zkrátka k nezaplacení. Dopřát si ji přitom můžete, i když nebydlíte v rodinném domě. Na co dát pozor, když se rozhodnete pro koupi samostatné zahrádky nebo pronájem v rámci zahrádkářské kolonie?
Zahrádkaření je odjakživa jedním z českých národních sportů – jen Český svaz zahrádkářů pod svými křídly sdružuje 130 000 členů a 2420 základních organizací. Popularita zahrádkaření vzrostla i během covidové pandemie, kdy se vlastní zahrada dala vyvažovat téměř zlatem. A stále více zahrad vzniká ve městech, kde si oblibu získává především komunitní zahradničení – třeba ve vnitroblocích. Pokud jste se i vy rozhodli pro vlastní kus zeleně, na kterém budete relaxovat či naplňovat pěstitelské choutky, měli byste si před samotnou koupí zahradu pečlivě prověřit.
Zkontrolujte si územní plán i katastr
Koupě zahrady od soukromníka je víceméně totožná s koupí jakéhokoliv jiného pozemku. Roli ovšem hraje to, jak je plocha vedena v katastru nemovitostí. Zde se nevyplácí spoléhat na ujištění majitele a vhodné je nahlédnout do listu vlastnictví. Pokud si kupujeme pozemek s tím, že na něm skutečně chceme pouze zahradničit, nemusíme tolik řešit, jak je v katastru veden. Jiná situace ale platí v případě, kdy bychom v budoucnu chtěli na zahradě něco postavit.
„Před koupí je vhodné nahlédnout do územního plánu obce. Jednoduše zde zjistíte, v jakém území je pozemek situován a zda je na něm možné v budoucnu stavět. Pokud je zahrada umístěna v zastavitelném území, lze pak řešit vyjmutí ze zemědělského půdního fondu a povolení stavby,“ dodává Jan Martina, oblastní ředitel MM reality.
I na zahradě je ale možné si menší stavby postavit – asi žádný zahrádkář se neobejde bez kůlny na nářadí, mnozí rádi na zahradě přespí a ocení tak zahradní domek. Zde je nutné se řídit stavebním zákonem. Domek do 25 m2 zastavěné plochy nevyžaduje povolení ani ohlášení, u větších staveb už se mu ale nevyhnete. Zápis do katastru se pak vztahuje na všechny drobné stavby přesahující 16 m2 zastavěné plochy a výšku 4,5 m.
„Pokud kupujete zahradu, kde se už nějaký větší domek nachází, je vhodné si ověřit, zda je v katastru zapsaný a nejedná se o černou stavbu. A případně situaci napravit, abyste si ušetřili nepříjemnosti s úřady,“ doporučuje Jan Martina.
Zahrádkářské kolonie aneb prodej-neprodej
Pokud nechcete na zahrádku jezdit daleko z města, vyplatí se sáhnout po zeleni v rámci zahrádkářské kolonie. Oproti klasickým zahradám jsou navíc finančně dostupnější. Při procházení výhodných nabídek na prodej zahrady v kolonii byste si ale měli prověřit, v jakém režimu vlastně kolonie funguje a co přesně si kupujete. V případě kolonií totiž zpravidla nejde o koupi pozemku jako takového, ale přeprodej nájemní smlouvy.
Drtivá většina zahrádkářských kolonií totiž patří jednomu vlastníkovi – typicky obci či městu, které má se zahrádkářským spolkem či sdružením uzavřenou nájemní smlouvu a na jejím základě pak sdružení může jednotlivé zahrádky pronajímat. A zároveň si určovat i pravidla, která musí nájemci dodržovat – někdy včetně povinného členství ve sdružení.
„Než podepíšeme smlouvu na pronájem zahrádky, měli bychom vědět, na jak dlouho má spolek s obcí uzavřenou nájemní smlouvu. Důležité je také seznámení s řádem kolonie, který specifikuje mimo jiné pravidla chovu zvířat, upravuje třeba i svoz odpadu nebo údržbu společných ploch,“ dodává Jan Martina. A na závěr upozorňuje ještě na jeden důležitý fakt týkající se velkých měst. „Především v Praze se vyplatí při koupi hledět do budoucnosti a uvažovat v širších souvislostech. Existují situace, kdy celá lokalita zahrádkářské kolonie je v hledáčku developera, který pokuje po jejím pořízení s plánem budoucí výstavby. Zde by následně kupci mohly zbýt pouze oči pro pláč, nebo práva užívání zahrádky „uprostřed“ stavby.“
Pozor na zalévání
Množství samostatných zahrádek se nemůže spolehnout na zdroj vody na zalévání. Majitelům (či pronajímatelům) pak nezbývá než chytat dešťovou vodu do sudů či využívat přírodní zdroje v okolí.
I zalévání z potoka či blízké řeky však má svá pravidla, která vymezuje vodní zákon:
– pokud budete zalévat „vlastními silami“ a nosit vodu v konvi či kbelíku, je vše v pořádku
– pokud chcete využívat čerpadlo a zalévání si usnadnit, měli byste si požádat o povolení vodoprávního úřadu. Když vám vyhoví, můžete čerpat bez poplatku až 6 000 m3 za rok nebo 500 m3 za měsíc
– za odběr vody čerpadlem bez povolení hrozí pokuta do výše 50 000 Kč (platí pro fyzické osoby)
