Poříční policie zachraňuje na Vltavě lidi i labutě už deset let

Ve vodě zachraňují lidi i labutě, starají se o dodržování pravidel při lodní dopravě i čistotu Vltavy v Praze. Řeč je o poříčním útvaru městské policie, který v hlavním městě vznikl před deseti lety. Poříční hlídka monitoruje řeku 24 hodin denně. Léto je pro ni nejnáročnějším obdobím roku.

"U vody se všechno točí kolem letní sezony, většina práce je od května do října," řekl ČTK velitel hlídky lodi Delfino 75 Jiří Šelemba. U poříčního útvaru pracuje od jeho založení v roce 2003. "Dnes je provoz na Vltavě mnohem větší než před deseti lety. Objevily se nové parníky, je čím dát tím víc motorových člunů, přibylo stánků na náplavkách, kde se konají stovky akcí," uvedl Šelemba. Poříční policie dohlíží na dodržování pořádku jak na vodě, tak na náplavkách či přírodních březích.
 
"Dodržování pravidel na řece je stejné jako na silnici. My ale nepokutujeme, pouze dokumentujeme. Vše pak pošleme na Státní plavební správu, která je řídícím orgánem na vodě," řekl ČTK druhý člen hlídky Václav Viceník. Největší problémy prý mají v poslední době se zakázanými vodními skútry.
 
Říční strážníci kontrolují i to, zda není voda znečišťována například splašky z mytí aut, olejovými skvrnami nebo odpadky. Součástí služby je i kontrola břehů nebo kotvišť sportovních a soukromých plavidel. Říční strážci si všímají i rybářů nebo bezdomovců.
 
Na vodě mají k dispozici pět plavidel, z toho dva rafty, jednu kabinovou loď pro celoroční provoz a dva menší čluny. Na lodi jsou vždy nejméně dva strážníci s potápěčským, horolezeckým a zdravotně-záchranářským vybavením. Denní i noční směna trvá 12 hodin. Pražský poříční útvar má na starosti celý vltavský tok od Podbaby po Zbraslav.
 
Ze dvou desítek aktivních členů poříčního útvaru jich má polovina potápěčský kurz a další si ho dodělávají. "Na Vltavě má nejhlubší místo sedm metrů. Naši potápěči mají oprávnění na 20 a někteří i na hlubší ponory," uvedl Šelemba. Potápěči většinou pomáhají při hledání lidí nebo věcí. "Hledá se pohmatem, voda ve Vltavě není zrovna průhledná," uvedl velitel. Potápěči jsou schopni najít v kalné vodě třeba i klíče od auta. "Ale to už je většinou o štěstí," dodal Šelemba. Policejní potápěči jsou k ruce například kriminalistům při sbírání důkazů pod vodní hladinou, v rámci výcviku pak pomohli památkářům zmapovat dno v okolí Karlova mostu.
 
Kromě vykazování šlapadel z plavební dráhy parníků a zajišťování utržených lodí pomáhají říční policisté především zachraňovat topící se lidi. Nedávno zasahovali u Čechova mostu, kde do řeky sjelo auto, řidič se stihl zachránit. Méně štěstí měl jiný muž, který se nedávno utopil u Karlova mostu. Za většinou neštěstí ve vodě prý stojí alkohol nebo přecenění sil.
 
"Mladí se chtějí předvádět, u starších je to přeceňování vlastních sil. Lidé si neuvědomují, že i v létě je voda v řece studená," uvedl Šelemba. Časté jsou i případy, kdy hlídka zachraňuje plavce, kteří se dostali do plavební dráhy velkých lodí. Od roku 2007 se poříčnímu útvaru podařilo zachránit na dvě desítky životů.
 
Stejně jako o lidi se strážníci na vodě starají i o zvířata. Tento týden pomáhali zachraňovat poraněnou labuť ve Smíchovském přístavu, při červnových povodních vozili krmení gorilám v zaplavené zoo.
 
I když někteří strážníci vystudovali jiné profese, třeba stavařinu nebo management, u poříčnímu útvaru se jim hodí "vodní koníčky". "Máme kluky, co třeba závodně plavali, někdo opravoval lodě. Já jsem chtěl být vždycky námořníkem a na vodě jsem nakonec i skončil," podotkl s úsměvem Šebela.
 
zdroj: ČTK